Můj příběh o tom

Jak jsem změnila svůj život dechem

Jmenuji se Nikola Valová a asi nebudu žádný troškař. Protože už od malička jsem si plánovala, že se stanu spisovatelkou a herečkou. Šla jsem za tím snem jako myš za špekem a vůbec jsem nepochybovala, že by to mělo být jinak. No dobrá, možná že jsem lehce pochybovala…

Mým posláním je být herečkou… ale myslím si to jen já

Asi to mé podvědomí vědělo líp, protože ačkoliv jsem se pořád někde angažovala jako herečka, velká hvězda se ze mě nikdy nestala. Knihu jsem taky žádnou nenapsala. A tak jsem se dala na novinařinu, i když jsem věděla, že se tím vlastně živit nechci.

Jenže když něčemu člověk říká ne, akorát si to přitáhne. Takže jsem hned po bakaláři nastoupila do zpravodajství největšího českého média a stala se kolečkem v mašinérii negativních zpráv. Práce mě zoufale nenaplňovala a já netušila jak z toho kolotoče vystoupit. Nevěděla jsem totiž, co jiného bych si měla se životem počít.

Ve své práci jsem neviděla žádný přínos ani hodnotu. Bojovala jsem sama se sebou, bojovala jsem s lidmi kolem a ráno se musela přemlouvat, ať vstanu z postele. První myšlenka, která mě po probuzení napadala, bylo – „Už zase? Bože, já nechci.“


Ano, takto jsem vítala nový den. Zní vám to taky tak hrozně jako mě? Bylo mi sotva dvacet pět let a už jsem během života několikrát bojovala s chutí vše nadobro ukončit…

Nová naděje a ještě hlubší pád

Abych zůstala co nejblíže filmovému prostředí (i když ne jako herečka), nastoupila jsem do amerického seriálu jako asistentka produkce. Ha! Konečně budu jako ryba ve vodě!

Jenže místo toho jsem prožila období největšího stresu svého života. Čekal mě půlrok šestnáctihodinových směn, falešných lidí, neustálého stresu a pochybování o sobě samé. Půlrok, kdy jsem musela jíst za běhu, neměla jsem čas dojít si na záchod a nechávala cizí lidi se po mně vozit.

Moje křehká osobnost zvyklá o sobě neustále pochybovat dostala zabrat. Stejně tak moje životospráva a zdraví. Byla jsem zoufalá. Měla jsem sice skvělou práci, mohla jsem si vybudovat úžasnou kariéru a vydělávat hromady peněz. Ale za cenu, kterou jsem nehodlala zaplatit. Jenže co vlastně mám v životě dělat? Začala jsem si klást otázku, co mě udělá šťastnou a proč jsem proboha všude, kam vlezu, za chvíli nespokojená?

Končím! Teď budu… co vlastně?

Jógu už jsem nějaký rok cvičila, ale nikdy mě nenapadlo ji vyučovat. Až teď. Potřebovala jsem něco, co zpestří můj pracovní život.

Odjela jsem do Indie a to, co mě tam čekalo, by mě ani ve snu nenapadlo…


Jóga pro mě znamenala naprostou změnu a obrat o sto osmdesát stupňů. Doslova. Z holky, která přijela vyčerpaná, nespokojená, uzavřená a nedůvěřivá, se stala slečna zářící, usměvavá, sebejistá a především – vyrovnaná. Pochopila jsem spoustu drobností o sobě i o životě a hlavně jsem se naučila, jakým způsobem si můžu PRAKTICKY pomoct, když si nevím rady.

Před jógovým pobytem v Indii…

Po jógovém pobytu v Indii…

Jak jsem toho dosáhla?

To největší kouzlo dokázala pránajáma – tedy dechové techniky. Pochopila jsem, jak úžasnou sílu náš dech má a že nám dokáže pomáhat uzdravovat tělo i mysl.

Ne nadarmo se říká, že dýchat znamená žít. Ne nadarmo tradiční kultury zařazují dýchání do svých léčebných praktik.

Vědomým ovládnutím dechu můžeme ovládat svou energii a tím i svůj život. Vnímáme lépe sami sebe, své tělo a své potřeby. Už se nenecháváme vláčet ze strany na stranu požadavky doby. Zkrátka víme, jak situace prodechnout a nechat odejít.

 

Co všechno se díky dechu změnilo u mě:

    • Nestresuju se… když se po mě vozí šéf, ani když někam jedu a nestíhám.
    • Nestresuju se, že zrovna přesně nevím, kde chci být za deset let. Ani za týden. Naopak si to užívám.
    • Když mě přepadne negativní emoce, dokážu se jí za pár minut zbavit.
    • Mám mnohem lepší fyzickou kondici. Nezaskočí mě žádný kopec ani schody.
    • Umím si poradit se zažívacími problémy, s bolestmi zad, hlavy a mnoha dalšími.
    • Baví mě každý den. Víc se raduju. Jsem méně unavená a veselejší.
    • Nejsem uspěchaná a roztěkaná. Mé dny jsou klidnější a volnější.
    • Poslouchám a respektuji samu sebe. Respektuji druhé.

A mimochodem – po návratu z Indie jsem nastoupila jako herečka do anglického divadla pro děti a vyšla mi první kniha (a za chvíli vyjde druhá)… to jen takový malý dovětek k plnění snů. 😉

 

Věřím, že každý může pomoci sám sobě, dosáhnout spokojenosti a klidu. Ať už je vaše přání a váš cíl jakýkoliv, ať už vás trápí fyzický problém nebo psychická nepohoda, nástroje k jeho naplnění máte plně ve svých rukou.

A V PLICÍCH!

Nevíte jak na to? 

Začněte TADY.

 

.